Kondenzační stopy za letadly, nízká vlnová oblačnost, nástup předfrontálních cirů.

Tato sekvence je pěknou ukázkou výrazné časové a prostorové proměnlivosti vzhledu kondenzačních stop za letadly (angl. contrails), a tedy i proměnlivosti podmínek vhodných pro jejich tvorbu. Pro názornější pochopení souvislosti vzniku kondenzačních stop s aktuální meteorologickou situací se nejdříve podívejme na animace snímků z geostacionární meteorologické družice MSG  (Meteosat druhé generace, Meteosat Second Generation):

• celková situace nad Evropou (MOV, 9 MB) v tzv. pseudo-reálných barvách (RGB kombinace spektrálních kanálů VIS0.6, VIS0.8 a IR10.8, která se svým barevným podáním blíží reálným barvám);

• detailní záběr ČR a jejího okolí v obdobné kombinaci (MOV, 8 MB);

• tentýž záběr v tzv. 24-hodinovém mikrofyzikálním produktu (MOV, 9 MB; RGB kombinace kanálů R=IR12.0-IR10.8, G=IR10.8-IR8.7, B=IR10.8), kde světle fialová = bezoblačný terén, žlutozelená = nízká až střední oblačnost, tmavě červená = opticky hustá vysoká oblačnost, černá až tmavě modrá = velmi řídké ciry, případně kondenzační stopy za letadly.

Tyto družicové záběry ukazují rozsáhlé pole cirů a před ním (resp. pod ním) se tvořící nízkou oblačnost, do značné míry zformovanou do drobných vln. Zatímco celé pole cirů se jako celek zvolna přesouvá k východu, samotné ciry uvnitř něj "tečou" k jihu až jihovýchodu, přičemž se až do odpoledních hodin nad územím ČR různě rychle rozpouštějí.

Stejně jako se mění podmínky pro výskyt přirozených cirů, mění se obdobně rychle i podmínky pro tvorbu a setrvání kondenzačních stop za letadly. Kromě horizontální proměnlivosti těchto podmínek jsou ale důležité i aktuální poměry v různých letových hladinách (výšce letu letadla). Samotné ciry se zpravidla vyskytují v poměrně tenké vrstvě, většinou příznivé pro tvorbu kondenzačních stop. Pokud je tedy letová hladina poblíž hladiny cirů, lze většinou očekávat výskyt delších a výraznějších kondenzačních stop. Pokud je však letová hladina výše nebo níže, nad nebo pod hladinou cirů, může zde být výrazně sušší prostředí, nevhodné pro tvorbu výraznějších stop. To vysvětluje, proč na této sekvenci snímků z Ricohu můžeme v některých pasážích pozorovat současné přelety letadel, tvořících výrazně odlišné stopy. Kondenzační stopy, které v atmosféře setrvají déle, jsou pak okolním prouděním v příslušné hladině unášeny k jihu (v tomto zábělu doleva), společně s přirozenými ciry, se kterými postupně splývají.

V pozdější části sekvence jednak zvolna houstne souvislá vrstva cirů, jednak od jihozápadu přibývá drobná nízká kupovitá oblačnost, částečně zformovaná do vln. Červená tečka v detailních animacích snímků z MSG zobrazuje místo (Praha-Libuš) a časový interval snímání Ricohem, přičemž záběr sekvence směřuje na západ až jihozápad.

Zdroj dat MSG: ČHMÚ a EUMETSAT. Základní informace k interpretaci RGB produktů odvozených z dat družic MSG naleznete zde (česky) nebo zde (anglicky), podrobné informace pak zde (anglicky). Odkazy na odborné práce zaměřené na kondenzační stopy za letadly naleznete zde (anglicky). Tiskové prohlášení ČHMÚ a dalších meteorologických institucí k problematice tzv. "chemtrails" naleznete zde.

-------------------------------------------

Obdobné případy:  [2009-11-25], [2009-11-30]

Zavřít