ODBORNÉ ZAMĚŘENÍ

Od počátku 80. let jsem se zabýval především digitálními snímky z družic NOAA (družice na polárních drahách), resp. jejich přístroje AVHRR. Zhruba od poloviny 90. let přibyly snímky z geostacionárních družic (Meteosat a GOES), od konce 90. let data z přístroje MODIS (družice Terra a Aqua), data z družic CloudSat a Calipso (v kombinaci s předchozími), a nejnověji data z přístroje VIIRS družic NPP a JPSS (NOAA-20 a 21). Od počátku svého působení v ČHMÚ se snažím klást důraz jednak na multispektrální interpretaci družicových snímků (lidsky řečeno: při vyhodnocování snímků používat pokud možno všechny dostupné spektrální kanály), jednak na dynamiku snímků - neboli na vývoj objektů, které na snímcích sledujeme, a jejich vzájemným souvislostem.

Kromě všeobecné interpretace a zpracování družicových snímků se hlouběji zabývám především konvektivními bouřemi a vším, co je doprovází. Přibližně od poloviny 80. let jsem se zabýval vzhledem bouří ve spektrálním pásmu 3.7 až 3.9 mikronů (viz např. tyto starší stránky). V letech 1994 až 1997 jsem spolupracoval s několika kolegy z National Severe Storms Laboratory v Oklahomě na projektu neformálně pojmenovaném MOST (Multispectral Observations of Storm Tops), zaměřeném na výzkum struktury horních hranic silných konvektivních bouří -  jak severoamerických, tak evropských. Stěžejním tématem tohoto výzkumu bylo, jak dalece souvisí vzhled bouří z pohledu družic s jejich vnitřní strukturou, intenzitou a charakterem doprovodného počasí. Touto problematikou se zabývám doposud, především ve spolupráci s organizací EUMETSAT, ale i s kolegy z různými dalších institucí. Hlavním smyslem tohoto výzkumu je upřesnění koncepčních modelů konvektivních bouří, nezbytných pro zkvalitnění velmi krátkodobých předpovědí těchto občas značně nebezpečných přírodních jevů.

Přibližně od poloviny 90. let jsem se společně s kolegy z ČHMÚ a Ústavu fyziky atmosféry AVČR věnoval problematice silných konvektivních bouří v České republice obecněji, především dokumentaci jejich doprovodného počasí - např. výskytu tornád na našem území. V posledních cca 15 letech spolupracujeme na pozorování a dokumentaci silných bouří se stále rostoucí skupinou jejich amatérských pozorovatelů - viz např. tyto jejich stránky.

O meteorologických družicích a konvektivních bouřích externě přednáším studentům meteorologie MFF UK a na mezinárodních workshopech či kurzech pořádaných organizací EUMETSAT. Další informace o mých profesionálních aktivitách naleznete v mém formálnějším CV, resp. v seznamu publikací. V roce 2023 mi udělalo radost udělení ceny ESSL Nikolaie Dotzeka za dlouholetý přínos družicové meteorologii v oblasti pozorování konvektivních bouří.

SOUKROMÉ ZÁLIBY A OSOBNÍ INFORMACE

Mým dlouholetým koníčkem byla (a stále alespoň trošku pořád je) astronomie. Již na gymnáziu jsem si zhotovil svůj první dalekohled, vybrousil své první astronomické zrcadlo, nafotil svůj první astronomický snímek. Za studentských let jsem trávil většinu času na pražské hvězdárně na Petříně (provázel jsem zde návštěvníky, jezdil na hvězdárnou organizované astronomické "expedice", aj.). Nezapomenutelné jsou pro mě noci strávené na hvězdárně na Kleti nebo výjezdy s dalekohledy někam dál za město, pod tehdy ještě tmavou noční oblohu. V minulosti jsem měl možnost vidět několik zatmění Slunce - prstencové v roce 1994 v Maroku a dvě úplná zatmění, v roce 1999 v Maďarsku a v roce 2006 v Turecku.

Přibližně od roku 2005 je mým hlavním koníčkem intervalové snímkování oblačnosti - nejen bouří, ale čehokoliv zajímavějšího, odehrávajícího se na obloze (a tedy občas i astronomická tématika nebo noční airglow). A pokud jsou v záběru nějaké silnější bouře, dostávám se zpět ke své profesi. Takže kde vlastně končí práce a začíná "zábava"? Obojí se většinou vzájemně úzce prolíná...

No a abych v éře počítačů příliš nezlenivěl a protože nechci vypadat jako nějaký neforemný balvan převalující se vesmírem, snažím se občas alespoň trochu se hýbat.  Když čas, počasí a hlavně překonání pohodlnosti dovolí, tak občas vyrážím buď sám, nebo s mojí ženou Stáňou někam na túry do okolí Prahy nebo do vzdálenějších koutů ČR, nebo v rámci dovolených někam dál do světa. Stáňa dlouho pracovala v pražském planetáriu, kde jsme se před mnoha lety (v březnu 1988) při přípravě výstavy družicových snímků seznámili