Intervalové snímání (time-lapse) oblačnosti a dalších jevů na obloze

Mým současným primárním vybavením pro intervalové snímání jsou dva APS-C přístroje: Samsung NX500 (s objektivy Samyang 12mm F2.0 NCS CS a Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II) a Ricoh GXR s modulem A16 (24-85mm). Důvody, proč pro intervalové snímání používám právě tyto přístroje, jsou podrobněji popsány zde, mnou používaná typická nastavení a pár dalších komentářů k přístrojům Ricoh naleznete zde (pouze anglicky). Poznámky k timelapsování s přístrojem Samsung NX500 naleznete zde. Všechny uváděné časy jsou ve světovém čase (UTC), přičemž pro středoevropský čas platí: SEČ=UTC+1h, resp. pro středoevropský letní čas: SELČ=UTC+2h.

Zvířetníkové světlo ze střední Evropy. Zatímco fotografie zvířetníkového světla, pořízené pod temnou noční oblohou tropických a subtropických oblastí, se v posledních letech poměrně rozšířily a získaly na kvalitě (viz např. úchvatné snímky Yuri Beletského nebo Petra Horálka), nalézt vhodné místo pro obdobné záběry v silně světelně znečištěné střední Evropě je dost obtížné. Tato sekvence zachycující západ kužele zvířetníkového světla byla pořízena z úpatí vrchu Velíz (poblíž obce Kublov) na Křivoklátsku, cca 40km jihozápadně od Prahy (poloha a směr záběru jsou vyznačeny v tomto snímku DNB, zachyceném o několik hodin později). Zatímco střed snímku míří nad západ, přes relativně tmavší Křivoklátsko, v levé části záběru je obloha nasvícena Plzní (40km na JZ) a poblíž pravého okraje žlutě září Rakovník (20km na SZ od místa snímání). Viz též statické snímky zvířetníkového světla z této sekvence, pořízené v 19:02 UTC a v 19:15 UTC, a snímek stop hvězd (a letadel) zpracovaný softwarem StarStaX z celé sekvence (tj.19:00-21:20UTC).

Mléčná dráha a cirry, Jankovská Lhota. Občas můžou zdroje světelného znečištění přidat nočním záběrům na zajímavosti. V tomto případě svítící Tábor, vzdálený přibližně 30 km, nasvěcuje řídké cirry, které by jinak na tmavé obloze nebyly téměř vidět. Snímáno ze sedla mezi vrchy Kaliště-Džbány a Chrastišov, u obce Jankovská Lhota, okres Benešov, Středočeský kraj (východně od Votic).

Mlhy z vyhlídky Myšák. Údolní ranní mlhy nad Vltavou, v místech dnes již zatopených Svatojánských proudů (pod přehradou Slapy). Pohled z vyhlídky Myšák (méně známého místa kousek od vyhlídky Máj, která je na těchto záběrech zcela vlevo nahoře), nedaleko obcí Teletín a Krňany (okres Benešov), střední Čechy. V pozvolna se rozpouštějících mlhách jsou na záběrech vidět dva zajímavé jevy - po většinu doby tzv. "Brockenské strašidlo" (či "horský přízrak") kolem stínu místa snímání, a krátce, pouze na některých záběrech se vyskytující tzv. bílá (mlhová) duha - vzácnější varianta normální duhy, vyskytující se na kapkách deště; viz též statický snímek, zachycující oba tyto jevy současně. Viz též družicové snímky této situace - snímek z družice NOAA-18 (07:13 UTC) a animace z družice Meteosat-9 (06:00 - 10:00 UTC, režim rapid scan). Podobný timelapse z vyhlídky Máj zde: 2015-11-01.

	2017-03-27 19:00 - 21:00 UTC (2h 00m) Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 20 sekund, zrychlení 600x ISO 2500, expozice 15 sekund, F/2.8 20170327_1900-2100utc_Veliz_zodiacal-light_1620x1080.mp4 (32 MB) a stejná sekvence (pouze trochu delší, 19:00-21:20 UTC), se stopami hvězd ke konci série: 20170327_1900-2120utc_Veliz_zodiacal-light_startrails_1620x1080.mp4 (35 MB) Zvířetníkové světlo ze střední Evropy. Zatímco fotografie zvířetníkového světla, pořízené pod temnou noční oblohou tropických a subtropických oblastí, se v posledních letech poměrně rozšířily a získaly na kvalitě (viz např. úchvatné snímky Yuri Beletského nebo Petra Horálka), nalézt vhodné místo pro obdobné záběry v silně světelně znečištěné střední Evropě je dost obtížné. Tato sekvence zachycující západ kužele zvířetníkového světla byla pořízena z úpatí vrchu Velíz (poblíž obce Kublov) na Křivoklátsku, cca 40km jihozápadně od Prahy (poloha a směr záběru jsou vyznačeny v tomto snímku DNB, zachyceném o několik hodin později). Zatímco střed snímku míří nad západ, přes relativně tmavší Křivoklátsko, v levé části záběru je obloha nasvícena Plzní (40km na JZ) a poblíž pravého okraje žlutě září Rakovník (20km na SZ od místa snímání). Viz též statické snímky zvířetníkového světla z této sekvence, pořízené v 19:02 UTC a v 19:15 UTC, a snímek stop hvězd (a letadel) zpracovaný softwarem StarStaX z celé sekvence (tj.19:00-21:20UTC).
	2017-08-23 19:30 - 24:00 UTC (4h 30m) Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 30 sekund, zrychlení 900x ISO 2500, expozice 25 sekund, F/2.8 20170823_1930-2400utc_Jankovska-Lhota_MW_1680x1080.mp4 (42 MB) Mléčná dráha a cirry, Jankovská Lhota. Občas můžou zdroje světelného znečištění přidat nočním záběrům na zajímavosti. V tomto případě svítící Tábor, vzdálený přibližně 30 km, nasvěcuje řídké cirry, které by jinak na tmavé obloze nebyly téměř vidět. Snímáno ze sedla mezi vrchy Kaliště-Džbány a Chrastišov, u obce Jankovská Lhota, okres Benešov, Středočeský kraj (východně od Votic).
	2017-10-15 06:40 - 08:20 UTC (1h 40m) Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 5 sekund, zrychlení 150x 20171015_0640-0820utc_Mysak_1680x1080.mp4 (86 MB) Mlhy z vyhlídky Myšák. Údolní ranní mlhy nad Vltavou, v místech dnes již zatopených Svatojánských proudů (pod přehradou Slapy). Pohled z vyhlídky Myšák (méně známého místa kousek od vyhlídky Máj, která je na těchto záběrech zcela vlevo nahoře), nedaleko obcí Teletín a Krňany (okres Benešov), střední Čechy. V pozvolna se rozpouštějících mlhách jsou na záběrech vidět dva zajímavé jevy - po většinu doby tzv. "Brockenské strašidlo" (či "horský přízrak") kolem stínu místa snímání, a krátce, pouze na některých záběrech se vyskytující tzv. bílá (mlhová) duha - vzácnější varianta normální duhy, vyskytující se na kapkách deště; viz též statický snímek, zachycující oba tyto jevy současně. Viz též družicové snímky této situace - snímek z družice NOAA-18 (07:13 UTC) a animace z družice Meteosat-9 (06:00 - 10:00 UTC, režim rapid scan). Podobný timelapse z vyhlídky Máj zde: 2015-11-01.