Intervalové snímání (time-lapse) oblačnosti a dalších jevů na obloze

Mým současným primárním vybavením pro intervalové snímání jsou dva APS-C přístroje: Samsung NX500 (s objektivy Samyang 12mm F2.0 NCS CS, Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II a Asahi Takumar SMC 55mm F2 M42) a Ricoh GXR s modulem A16 (24-85mm). Důvody, proč pro intervalové snímání používám právě tyto přístroje, jsou podrobněji popsány zde, mnou používaná typická nastavení a pár dalších komentářů k přístrojům Ricoh naleznete zde (pouze anglicky). Poznámky k timelapsování s přístrojem Samsung NX500 naleznete zde. Všechny uváděné časové údaje jsou ve světovém čase (UTC), přičemž pro středoevropský čas platí: SEČ=UTC+1h, resp. pro středoevropský letní čas: SELČ=UTC+2h.

Zdroje družicových, radarových a dalších meteorologických dat použitých níže: ČHMÚ, EUMETSAT a NOAA CLASS.

Poznámka k formátu videí: soubory ve formátu .mkv (zde komprimované jako H.265 RGB) jsou obsahově shodné s .mp4 soubory (zde standardní komprese H.264 YUV420p High), ale jsou o něco kvalitnější - především v přechodech modré při soumraku nebo svítání. Budete je ale nejspíš muset přehrát mimo browser, buď v systémovém prohlížeči videí nebo v některém z externích přehravačů videí (např. MPC-HC nebo VLC).

Večerní obloha nad Prahou z Okrouhlíku, se slabšími NLC (noční svítící oblaka). NLC jsou na timelapsu patrné přibližně od poloviny záznamu, zhruba ve vyznačené oblasti. Na záznamu radaru OSWIN z IAP v Kühlungsbornu přestaly být zřetelné přibližně půl hodiny před místním západem Slunce (v horním panelu žlutá šipka), z okolí Prahy pak začaly být NLC patrné přibližně od 20:10 UTC (22:10 SELČ, červená šipka). Více k teorii měření radarem OSWIN např. zde.

Extrémně jasná a rozsáhlá noční svítící oblaka (NLC) nad Prahou. Jedny z nejasnějších, nejrozsáhlejších a nejhezčích NLC co jsem kdy viděl, ne-li vůbec nejvýraznější případ.

Až krátce po západu Slunce jsem si všiml zvýšené aktivity MSE (Mesospheric Summer Echoes) na OSWIN radaru, viz tento záznam, dávající slušnou naději na výskyt výraznějších večerních NLC. Na výjezd někam za Prahu už ale bylo pozdě, tak jsem se rozhodl zkusit alespoň Vyšehrad, kde jsem měl předvybrané místo (zde) na případný timelapse NLC. Nakonec to bylo výtečné rozhodnutí, protože pohled na rozsáhlá a velmi jasná NLC nad panoramatem Prahy byl užasný. Viz též tento větší statický snímek z timelapsové série, pořízený přibližně ve 20:20 UTC (22:20 SELČ), v době kdy NLC byly asi nejvýraznější.

Postupné mizení NLC na snímcích shora dolů (v reálu přibližně od jihovýchodu k severozápadu) - viz dílčí snímky ze 20:20, 20:35, 20:50, 21:05 a 21:20 UTC - je způsobené postupem stínu Země v horní mezosféře, v hladinách výskytu NLC kolem 80 - 85 km nad zemským povrchem. V pozdější fázi stmívání NLC si též všimněte narůžovělého zabarvení horního okraje NLC - v podstatě se jedná o obdobu "červánků" v normální troposferické oblačnosti, nasvícení Sluncem těsně u obzoru nebo bezprostředně pod ním. Celá série je oproti reálu trochu více počítačově zvýrazněna (při zpracování z raw souborů), aby vynikla struktura a dynamika NLC.

Pro jednoznačné vyloučení přítomnosti vysoké oblačnosti, cirů, které někdy za soumraku mohou vzdáleně připomínat NLC, viz tento RGB-NM snímek (noční mikrofyzikální RGB produkt) z polární družice Metop-B, pořízený přibližně ve 20:35 UTC. Výseč zobrazuje úhlový rozsah timelapsu. V této výseči se nachází pouze nízká až střední oblačnost, která z Prahy nebyla v době timelapsu vidět, vysoká oblačnost zde v blízkosti ČR není žádná. Ve snímku je rovněž vyznačena poloha OSWIN radaru. Ten je (vzhledem ke směru a vzdálenosti) pro oblast ČR asi nejlepším indikátorem možnosti výskytu večerních NLC nad severozápdním obzorem. Konečně, animace snímků z MSG (noční mikrofyzikální RGB produkt) zobrazuje vývoj oblačnosti nad střední Evropou od 18 do 24 hodin UTC - v Čechách jsme měli s počasím velkou kliku...

Kometa NEOWISE. Velmi krátký timelapse, který byl původně míněn pouze jako technická příprava na některou z dalších nocí, až bude slušnější (bezoblačná) obloha. Taková noc ale nastala až v době, kdy kometa již výrazněji zeslábla a navíc svítil dorůstající Měsíc - tak to již ani němělo smysl zkoušet. Takže tento timelapse je nakonec jedinou mou vzpomínkou na tuto pěknou kometu. Jen škoda, že jsem ho ukončil tak brzy... Snímáno z vrchu nedaleko obce Kaliště, kousek od Votic. Na obzoru oranžově září cca 50 km vzdálená Praha (centrum, jižní okraj je asi o 10 km blíže).

Mléčná dráha a zelený airglow, Jankovská Lhota. Podobně jako v několika mých starších timelapsech (např. 2019, 2018), i v tomto případě zelený airglow atomárního kyslíku postupně zesiloval během noci. Vše vyvrcholilo krátce před svítáním, kdy přes záběr proběhla série atmosférických gravitačních vln v airglow, postupujících k východu (v záběru zprava doleva). Zdroj vln v tomto případě není zcela zřejmý, nejspíš souvisely s frontálním systémem blížícím se od západu, viz animace WV6.2 a RGB-24M snímků z Meteosatu (červená tečka indikuje místo a dobu snímání timelapsu). Tento timelapse byl nasnímán s využitím Move-Shoot-Move rotátoru (v azimutální konfiguraci), běžícím poloviční rychlostí než je rotace Země. Nasnímáno z kopečků poblíž Jankovské Lhoty, okres Benešov, Středočeský kraj. Viz též foto [1], [2] a [3].

Ranní ciry nad Pálavou. Pohled ze Stolové hory směrem na sever, na Klentnici (vpravo), Sirotčí hrádek, Děvín, Dívčí hrady a Novomlýnské nádrže. Pro porovnání původní barevná verze a zvýrazněná černobílá verze, tak trochu simulující focení přes tmavě červený nebo IR filtr. Viz též tento statický snímek ze začátku timelapsové série.

	2020-02-17 07:15 - 08:42 UTC (1h 27m) Ricoh GXR-A16, interval 5 sekund, zrychlení 150x 20200217_0715-0842utc_Praha-Libus_1920x1080.mp4 (88 MB) 20200217_0715-0842utc_Praha-Libus_1920x1080_x265.mkv (115 MB, H.265) Helmholtzovy oblačné vlny, Praha-Libuš. Oblačné vlny, které vznikly na nízké oblačnosti v důsledku silného vertikálního střihu větru (v tomto případě pouze rychlosti, nikoliv směru) v hladinách kolem 2 km. Na rozdíl od častějších orografických závětrných vln, které se zpravidla téměř drží na jednom místě, tyto vlny postupovaly velmi rychle ve směru proudění k východu, rychleji než spodní základna oblačnosti, kterou nechávaly "za sebou". Vertikální střih větru je dobře patrný například na windprofileru z Temelína (spodní panel) ve kterém je rovněž vyznačen interval snímání, a výška oblačnosti z ceilometru z téže lokality (horní panel). Výšku oblačnosti v místě snímání timelapsu lze určit na základě ceilometru z Prahy-Libuše. Z téže lokality jsou rovněž aerologické sondáže ze 6 a 12 UTC, ze kterých je zjevné že v těchto hladinách nebyla žádná výrazná inverze. Zdroj vizualizací sondáže, windprofilerů a ceilometru: ČHMÚ a EUMETNET e-Profile. Vzhled vln při pohledu shora je patrný na družicových snímcích ve vyšším rozlišení. Na tomto snímku z družice Meteosat-10 (MSG-3) z kanálu HRV (s rozlišením pro oblast ČR cca 1x2 km, větší rozměr pro severojižní směr) z doby začátku timelapsu jsou jednotlivé vlny sice patrné, ale na hranici rozlišení. Červená tečka vyznačuje polohu Prahy-Libuše, zelená Temelína, a konečně výseč vyznačuje přibližný rozsah záběru. V animaci snímků (interval snímání 5 minut) z téže družice výseč navíc vyznačuje interval snímání timelapsu. Pohyb vln v těchto snímcích není vzhledem k vysoké rychlosti jejich pohybu patrný. O něco detailnější pohled poskytuje snímek z přístroje AVHRR družice Metop-B v rozlišení cca 1 km z doby konce timelapsu. O půl hodiny později přelétala nad oblastí družice Sentinel-3B, jejíž snímek z přístroje OLCI nabízí nejdetailnější dostupný pohled, v rozlišení přibližně 300 m. Z něj již lze odvodit vlnovou délku oblačných vln, která se pohybovala mezi 2 km pro okolí Prahy, až po 4 km pro některé vzdálenější oblasti. Ze samotného timelapsu lze pak odhadnout periodu vln, která v průměru činila cca 85 sec. Sekvence byla (bohužel) ukončena zaplněním paměťové karty. Nasnímáno z okna mé kanceláře na observatoři ČHMÚ Praha - Libuš, pohled k jihozápadu.
	2020-04-22 18:55 - 20:15 UTC (1h 20m) Samsung NX500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 30 sekund, zrychlení 900x 20200422_1855-2015utc_Starlink_Okrouhlik_x264.mp4 (25 MB) 20200422_1855-2015utc_Starlink_Okrouhlik_x265.mkv (29 MB, H.265) Družice Starlink na večerní obloze nad Prahou. Nasnímáno z úpatí Okrouhlíku, střední Čechy, pohled k severozápadu. Více k projektu Starlink např. zde.
	2020-06-06 19:40 - 20:55 UTC (1h 15m) Samsung NX500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 5 sekund, zrychlení 150x 20200606_1940-2055utc_NLC_Okrouhlik_x264_1920x1080.mp4 (68 MB) 20200606_1940-2055utc_NLC_Okrouhlik_x265_1920x1080.mkv (68 MB, H.265) Večerní obloha nad Prahou z Okrouhlíku, se slabšími NLC (noční svítící oblaka). NLC jsou na timelapsu patrné přibližně od poloviny záznamu, zhruba ve vyznačené oblasti. Na záznamu radaru OSWIN z IAP v Kühlungsbornu přestaly být zřetelné přibližně půl hodiny před místním západem Slunce (v horním panelu žlutá šipka), z okolí Prahy pak začaly být NLC patrné přibližně od 20:10 UTC (22:10 SELČ, červená šipka). Více k teorii měření radarem OSWIN např. zde.
	2020-07-02 11:27-12:04 & 12:11-12:23 UTC (37 & 12 m) Samsung NX 500 & Samyang 12mm F2.0 NCS CS, interval 3 sekundy, zrychlení 90x 20200702_1127-1223utc_Mandava-Sulice_30-fps_x264_1920x1080.mp4 (65 MB) 20200702_1127-1223utc_Mandava-Sulice_30-fps_x265_1920x1080.mkv (70 MB, H.265) Přeháňky jižně od Prahy. Snímáno z Mandavy (střední Čechy, jižně od Prahy); první série pohled směrem na sever, nad Prahu, druhá (kratší) série pohled směrem na Sulice, na západ..
	2020-07-05 20:00 - 21:30 UTC (1h 30m) Samsung NX 500 & Samyang 12mm F2.0 NCS CS, interval 4 sekundy, zrychlení 120x 20200705_2000-2130utc_NLC_Praha-Vysehrad_x264_1920x1080.mp4 (123 MB) 20200705_2000-2130utc_NLC_Praha-Vysehrad_x265_1920x1080.mkv (128 MB, H.265) Extrémně jasná a rozsáhlá noční svítící oblaka (NLC) nad Prahou. Jedny z nejasnějších, nejrozsáhlejších a nejhezčích NLC co jsem kdy viděl, ne-li vůbec nejvýraznější případ. Až krátce po západu Slunce jsem si všiml zvýšené aktivity MSE (Mesospheric Summer Echoes) na OSWIN radaru, viz tento záznam, dávající slušnou naději na výskyt výraznějších večerních NLC. Na výjezd někam za Prahu už ale bylo pozdě, tak jsem se rozhodl zkusit alespoň Vyšehrad, kde jsem měl předvybrané místo (zde) na případný timelapse NLC. Nakonec to bylo výtečné rozhodnutí, protože pohled na rozsáhlá a velmi jasná NLC nad panoramatem Prahy byl užasný. Viz též tento větší statický snímek z timelapsové série, pořízený přibližně ve 20:20 UTC (22:20 SELČ), v době kdy NLC byly asi nejvýraznější. Postupné mizení NLC na snímcích shora dolů (v reálu přibližně od jihovýchodu k severozápadu) - viz dílčí snímky ze 20:20, 20:35, 20:50, 21:05 a 21:20 UTC - je způsobené postupem stínu Země v horní mezosféře, v hladinách výskytu NLC kolem 80 - 85 km nad zemským povrchem. V pozdější fázi stmívání NLC si též všimněte narůžovělého zabarvení horního okraje NLC - v podstatě se jedná o obdobu "červánků" v normální troposferické oblačnosti, nasvícení Sluncem těsně u obzoru nebo bezprostředně pod ním. Celá série je oproti reálu trochu více počítačově zvýrazněna (při zpracování z raw souborů), aby vynikla struktura a dynamika NLC. Pro jednoznačné vyloučení přítomnosti vysoké oblačnosti, cirů, které někdy za soumraku mohou vzdáleně připomínat NLC, viz tento RGB-NM snímek (noční mikrofyzikální RGB produkt) z polární družice Metop-B, pořízený přibližně ve 20:35 UTC. Výseč zobrazuje úhlový rozsah timelapsu. V této výseči se nachází pouze nízká až střední oblačnost, která z Prahy nebyla v době timelapsu vidět, vysoká oblačnost zde v blízkosti ČR není žádná. Ve snímku je rovněž vyznačena poloha OSWIN radaru. Ten je (vzhledem ke směru a vzdálenosti) pro oblast ČR asi nejlepším indikátorem možnosti výskytu večerních NLC nad severozápdním obzorem. Konečně, animace snímků z MSG (noční mikrofyzikální RGB produkt) zobrazuje vývoj oblačnosti nad střední Evropou od 18 do 24 hodin UTC - v Čechách jsme měli s počasím velkou kliku... ------------------- Mé starší timelapsy NLC: 2009-07-14, 2013-06-27, 2014-07-03, 2015-07-10, 2016-07-05, 2018-07-02/03 a 2019-06-21
	2020-07-22 20:05 - 21:18 UTC (1h 13m) Samsung NX 500 & Samyang 12mm F2.0 NCS CS, interval 20 sekund, zrychlení 500x 20200722_2005-2118utc_NEOWISE_Kaliste_x264_1920x1080.mp4 (27 MB) 20200722_2005-2118utc_NEOWISE_Kaliste_x265_1920x1080.mkv (31 MB, H.265) Kometa NEOWISE. Velmi krátký timelapse, který byl původně míněn pouze jako technická příprava na některou z dalších nocí, až bude slušnější (bezoblačná) obloha. Taková noc ale nastala až v době, kdy kometa již výrazněji zeslábla a navíc svítil dorůstající Měsíc - tak to již ani němělo smysl zkoušet. Takže tento timelapse je nakonec jedinou mou vzpomínkou na tuto pěknou kometu. Jen škoda, že jsem ho ukončil tak brzy... Snímáno z vrchu nedaleko obce Kaliště, kousek od Votic. Na obzoru oranžově září cca 50 km vzdálená Praha (centrum, jižní okraj je asi o 10 km blíže).
	2020-08-20 / 2020-08-21 17:15 - 05:55 UTC (12h 40m) Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 30 sekund, zrychlení 900x ISO 3200, expozice 25 sekund, F/2.8 20200820_1715_20200821-0555utc_Jankovska-Lhota_x264_1800x1080.mp4 (123 MB) 20200820_1715_20200821-0555utc_Jankovska-Lhota_x265_1800x1080.mkv (121 MB, H.265) Mléčná dráha a zelený airglow, Jankovská Lhota. Podobně jako v několika mých starších timelapsech (např. 2019, 2018), i v tomto případě zelený airglow atomárního kyslíku postupně zesiloval během noci. Vše vyvrcholilo krátce před svítáním, kdy přes záběr proběhla série atmosférických gravitačních vln v airglow, postupujících k východu (v záběru zprava doleva). Zdroj vln v tomto případě není zcela zřejmý, nejspíš souvisely s frontálním systémem blížícím se od západu, viz animace WV6.2 a RGB-24M snímků z Meteosatu (červená tečka indikuje místo a dobu snímání timelapsu). Tento timelapse byl nasnímán s využitím Move-Shoot-Move rotátoru (v azimutální konfiguraci), běžícím poloviční rychlostí než je rotace Země. Nasnímáno z kopečků poblíž Jankovské Lhoty, okres Benešov, Středočeský kraj. Viz též foto [1], [2] a [3].
	2020-09-20 06:15-08:00 UTC Samsung NX 500 & & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 5 sekund, zrychlení 300x Originální barevná verze: 20200920_0615-0800utc_Palava_60fps_1920x1080_rgb.mp4 (75 MB) Zvýrazněná černobílá verze: 20200920_0615-0800utc_Palava_60fps_1920x1080_bw.mp4 (75 MB) Ranní ciry nad Pálavou. Pohled ze Stolové hory směrem na sever, na Klentnici (vpravo), Sirotčí hrádek, Děvín, Dívčí hrady a Novomlýnské nádrže. Pro porovnání původní barevná verze a zvýrazněná černobílá verze, tak trochu simulující focení přes tmavě červený nebo IR filtr. Viz též tento statický snímek ze začátku timelapsové série.
	2020-12-22 15:42-16:12 UTC Samsung NX 500 & Asahi Takumar SMC 55mm F2, interval 3 sekundy, zrychlení 90x 20201222_1542-1612utc_Praha-Vysehrad_x264_1920x1080.mp4 (43 MB) 20201222_1542-1612utc_Praha-Vysehrad_x265_1920x1080.mkv (43 MB) Jupiter a Saturn zapadající nad Děvínem do mraků, den po jejich těsné konjunkci. Snímáno z hradeb Vyšehradu, Praha.